Kdo: Jindra, Wercza a Štefan

Kde: Praha -> Vídeň -> Nové Zámky -> Budapešť -> Nitra -> Praha

Kdy: leden 2007

       Byla to náročná a vyčerpávající, za to přenádherná cesta. Můžete se přesvědčit.

       V Čechách jsme cestou do Vídně navštívili už za tmy hraniční přechod s Freeportem Hatě. Při vystoupení z auta, mohla za to i tma, jsme si připadali jako v pohádce, draci, rytíři i čínská pevnost.

       Do Vídně jsme dorazili pozdě večer. Zajímalo nás, jak vypadá "Práter". I když jsme byli v parku skoro sami, moc se nám procházka mezi zavřenými atrakcemi líbila. Taky jsme si v rychlosti prošli centrum v okolí kostela

sv. Štěpána.

       Z Vídně jsme si to namířili na Bratislavu. Bratislavou jsme jen projížděli. Byla jsem moooc ráda, že jsme jeli po Bratislavském "Novém" mostě s restaurací (Ufo), která se nachází vysoko nad vozovkou(byl to pro mě zážitek podjíždět restauraci), ze kterého je krásný pohled na Bratislavský Hrad.

       Do Nových Zámků jsme dorazili v relativně dobrém čase, na to co jsme stihli všechno vidět. Dál nás čekala cesta k penzionu. Jen nás trošičku zdrželo hledání vesnice, ve které byl. Nakonec se zadařilo a dojeli jsme k našemu penzionu, kde nás rádi ubytovali i v půl 3 ráno. Díky bohu za to, jinak jsme spali v autě.

       Ráno jsme jeli na snídani do Nových Zámků a odtud do Budapešti. Cesta po Slovensku byla pohodička, krajina až do Štůrova byla jedna velká placka. Ve Štůrově je moooc hezký byzantský chrám. Překvapilo nás na hraničním přechodu, že se chrám nachází až v Madarsku.Za hranicemi byla krajina samý kopec. A co byla největší sranda, jezdili tu naše staré autobusy.

       Budapešť nás překvapila placenými místy k parkování. Hodinu jsme hledali místo bez placení. I Maďaři mají svůj Hrad, sice dost podkopaný dopravním tunelem. Část Hradu vypadá jak z mokrého tekutého písku udělalé krápníky. Z Hradu je krásný výhled na budapešťské nábřeží, které je překrásné, tak i na zbytek Budapeště pod ním. Zde zjistíte pravdu o Praze stověžaté, Budapešť je placatá a jen sem tam vykoukne věžička.

       Cesta zpět byla tyky moc a moc fajn. Jeli jsme přes Nové Zámky, kde jsme nabrali stopařku, kterou jsme vezli do Nitry. Z Nitry jsme jeli nejkratší cestou do Prahy. Na území České Republiky jsme vůbec netušili, že naše cesta eště nekončí. Od Brna byly podél dálnice všechny pumpy zhasnuté, ke všemu foukal silný vítr a blýskalo se. Asi 40km před Prahou nám došel benzín. Štefan se vydal pro benzín, trvalo to dost dlouho, než přišel zpátky. Vysvětlení, proč to tak dlouho trvalo, bylo, že první funkční pumpa byla až v Praze.

       Domů se nám podařilo dorazit až ve 3 hodiny ráno. Ráno jsme se dozvěděli, že přes ČR se přehnal orkán Cyril.

       Každopádně my se nudit nedokážeme. =oD